Cabo Verde 2010 by JirkaB

    Vzhledem k dlouhotrvající zimě a pro nedostatek slunečního svitu,  jsme se rozhodli s Gábi vyrazit někam za sluncem.   Původní destinace Egypt byla jednoznačně   zastíněna Kapverdskými ostrovy (ostrov SAL), konkrétně ostrovem Sal,  a argumenty  windguru.cz    (všude pořád samý hvězdy....)  byly natolik jednoznačné a pádné, že se prostě proti této volbě nedalo nic namítat.




  Zájezd jsme sehnali na last minute od Exim tours, cena na osobu kompletně 23,500 Kč, zahrnuje  pobyt   v  hotelu s all  inclusive, pojištění, víza a dopravu na a z letiště v Praze. Já jsem    ještě připlácel  2000 Kč za transport sportovního vybavení. (transport těchto zavazadel je nutno si zamluvit dopředu! A není žádný problém převážet třeba surfy. Stojí to pořád tam a zpět zmíněné 2 000).   Zájezd  jsme rezervovali asi 3 týdny dopředu, potom byl ještě zlevněno  o 1500 Kč, takže by se dal pořídit i 22 000. Rozdíl mezi AI a PP je 2000 Kč.   Žádné očkování nebo tak něco není třeba.

  Vyrazili jsme 6.3.  asi v 02,30 hod , v Jihlavě - 7 st C, hubu zkřivenou mrazem. V Praze sněžilo. Na letišti krkavci, myslím  že jsem zahlídl i soba.  Letěli jsme se společností Travel Service  Boeingem 737, vystartovali jsme asi o hodinu později  než bylo určeno.  Navíc při startu jsme škrtli zadním  křídlem o  podlahu, vlastně o runway, takže jsme se obratem vrátili, přistáli a hoši těchnici musili všechno překontrolovat. Mezitím my jsme vystoupili zpět na letiště  kde jsme čekali, celková ztráta a zpoždění teda 3- 4 hod. Když jsme nastupovali zpět do letadla , chtěl jsem se pilotů zeptat, jestli mají už ocas v pořádku, ale ale nepustili mě k nim do kabiny. Mimochodem pilota jsem si představoval jako Toma Cruise z Top Gunu, nebo tak nějak....ale byl to takovej tatík, tipl bych, že v kokpitu za kniplem seděl na dvou sedačkách.  Jinak pak let tam i zpět probíhal víceméně standartně, trvá 6 hodin. Letušky nám daly oběd a lehký „snack"  (jak tomu říkali, ale byla to obyčejná  horalka) a nalívaly pití do takovejch prťavech kelímků, takže si člověk jednou - dvakrát cucl a už to měl vylemtaný.  Asi  to  tak dělaj aby ušetřili, páč je vám to blbý pořád se hlásit a přidávat si pití. Nebo toho nalívali  tak málo, abychom nechodili pořád  wécko......Jo jinak letadlo bylo narvaný k prsknutí a mám pocit, že Travel Service si upřednostnil kvantitu před kvalitou, páč sedadla jsou na sebe tak nahečmaný, že tam člověk je jak sardinka. Myslím že si to hoši nechali vyrobit pro průměrnou standartní  konfekční postavu člověka tak 165 cm, 50 kg.... no nevím kdo jim poradil ty rozměry. Nejhorší ale bylo promítání filmů - fakt nechápu proč v letadle, který je nacpaný dospělejma + 3 děti pouštějí Toma a Jerryho. Tam i zpět dávali  stejný asi  3 hodinový  blok jak dementní kočka honí myš a obráceně. Kdybych při cestě zpátky uslyšel mňouknutí, tak začnu mít křeče a slintat.




                                            Pohled z terasy hotelu



 Při příletu odbavení v pohodě a čekala na nás už šimpatická delgátka a autobusy.
Ubytování -  bydleli jsme v hotelu Oasis Atlantico Novorizonte / Belorizonte. Což jsou vlastně dva hotely -Belorizonte je hotel jako jedna budova, v Novorizonte jsou bungalovy.
Hned po příjezdu  nás označkovali,  jsme dostali na zápěstí červený náramky. Tohleto
není až tak  nesympatický, znamená to totiž že jste ti co mají AI (a tudíž můžete využívat
všech výhod hotelu) a odlišuje vás to od těch chudáků s PP.

 My jsem bydleli v chatičce č 534 a bylo to moc ok. Ano, sice někde se odlupuje lak na stěně nebo je prasklá dlaždička nebo tak něco, ale je potřeba si uvědomit, že se nacházíte asi 600 km od Freetownu, což je hlavní město Sierry Leone. A komu tohle vysvětlení nestačí, tak vězte, že tohle je oblast, kde  když se někdo nasere, tak usekává dětem ruce, takže bych nějaký ubrousky nebo plastikovou lahev pod verandou fakt neřešil.  Chatky mají vlasní sociální zařízení, klimakterizaci,  každej den vám uklízí ev převlíkají postel, prostě plně dostačující. Vývařovna  je formou bufetu tj snídaně, obědy, večeře a odpolední svačiny. K tomu alkoholické i nealkoholické nápoje v hotelu i v baru na pláži zdarma, kdykoliv.  (má to výhodu, že vylezete z vody, odepnete kite, skočíte si na bar na drink a pak hurá zpět do vody.) Jo a jídla bylo fůůůůra, a hodně dobrý. Každej den jsem se přežíral od rána do večera, přestože jsem si každý den říkal že už DNES NE. (zajímavé že každý den jsem se ráno chystal běhat na pláži....to jsem si zase říkal DNES ANO, a taky nic).
No ale zpět k tomu jídlu...cpal jsem se steakama z tuňáka, mečouna, bifekama, ovocko , zelenina.... prostě všeho plná prdel  Stejně se ale přežírali i ostatní. Neviděl jsem nikoho kdo by dietil.

   Jo co se týká ostatních výletníků, připadal jsem si jak v tom filmu Účastníci zájezdu. Chyběl jen Karel a Karel. Korunu tomu daly 2 homosexuální páry (pánové).  Když pak jeden teplouš, co měl na sobě obtáhlý plavky s imitací hadí kůže ,  vběhl do vln oceánu a začal vyřvávat na ostatní /protože se tam všichni skamarádili, všichni kromě nás/ , teda začal vyřvávat na ostatní svým něžným teplým hlasem: „ Holky, pojďte dělat Pamelu..." - no to jsem myslel že mě omejou a že mu ten kite co mám ve vzduchu pustím na hlavu.






                                                              SAL

   Ostrov Sal je 35 km dlouhý a 12 km široký. Má sopečný původ a je tam poušť, zeleň tam fakt moc není. Vypadá tam jako na Tenerife z jižní strany. Mimochodem  na ostrově není
žádný zdroj vody, ta se získává odsolováním z moře. Domorodci rozhodně mezi boháče moc nepatří, alespoň řádná většina z nich. Jinak lidi tam jsou celkem v poho, až nato že vám pořád se snaží prodat nějaký suvenýry. Kromě rodilých Kapverďanů , kteří mají kávovou barvu, je tam taky fůra senegalců....ty jsou černý jako boty.  
Jinak mě překvapil poměrně malý počet turistů. Rozhodně to nebylo jako v Egyptě nebo Turecku nebo jinech profláklejch destinacích.... ano turisti byli, ale ne v nějakém velkém množsví. Ponejvíce Frantíci, pár Portugalců, Anglánů, Češi a v našem hotelu i Maďaři.
Ale fakt na pláži fůra místa, když člověk vyrazil do Santa Marie /rybářská vesnice/ tak potkával bílý huby ale černý pořád převažovaly. Tím jsem byl mile překvapen, že jsem se nemusel prodírat zástupem bílejch xichtů. Bylo to tam spíš takový vesnický, klidný, žádný
turistický megacentrum- jo to je ten správnej výraz, žádný megacentrum. Ale i tak je tam dost dobrejch restaurací a barů kde se dá najíst nebo zapařit.  No bohužel vzhledem k probíhající výstavbě hotelů se to asi změní....

 Kromě větrnejch sportů (takže se na ostrov stahujou surfaři, windsurfaři a kitaři) se dají provozovat výlety a blbnutí na 4kolkách nebo buggynách, potápěčské výlety (ale ne šnorchlování, na to je rozhodně lepší Egypt) , rybaření - lov tunáků a mečounů,  nebo různý výlety po ostrově nebo na jiný ostrovy, pozorování velryb atd.  - to všechno tam nabízejí různý agentury.
 
 Po obvodu ostrova kolem dokola jsou pláže a různý spoty kde se dá jezdit. Liší se podle toho odkud jde vítr a jaký tam jdou vlny. Tak např   kite beach - Shark Bay /Cabessa Salina  je s flatem, Santa Maria Beach .- přímo před naším hotelem a fura dalších.
Nejznámější je waveovej  spot  PONTA PRETA , kde se jezdí pravidelně WS svěťák.  Na Pontu jsem se zašel podívat a když jsem viděl ty vlny, tak jsem jen stál na břehu
a konečník  měl  zatnutej v pěst.  Jo fakt nářez... budu musit ještě lehce  potrénovat, než se vydám tam pojezdit. 



                                                     Ponta Preta

   (jinak zkuste linku:    http://www.windriders.cz/  --)  GALERIE )
         
 Je potřeba mít auto, aby se člověk  na tyhle fleky dostal - půjčení káry stojí od 60 E/ den -za nějakýho malýho zmrda a výše, podle typu a velikosti vozu (do 100 E) ..., cena benzinu o něco vyšší než u nás.

Já jsem blbnul na pláži Santa Maria, rovnou před hotelem. Z postele k vodě jsem to měl asi 100 m. Pláž je cca 4- 5 km dlouhá, tak 200 m široká,  jemný písek, žádný šutry.
Vítr foukal  ze západu, takže paralelně s pláží.  První dva dny fučelo hodně cca 12- 15 m/s , poté se to trošku uklidnilo a bylo něco kolem 8 m/s. Silnější vítr byl stabilní, i když byly nárazy a chvilky 20 m/s. Slabší vítr byl trochu poryvový, zvláště k večeru když to vykysávalo.. Jinak počasí paráda - all days sun, asi 25- 29 st C ve stínu, teplota Atlantiku 24 st., wind svěží a teplej Pohoda.
Vlny byly něco mezi 0,5-1m standartně, což si představte jako velký vlny na Mlýnech nebo Neusiedleru. Občas ale přišly větší vlny.

special info pro Čendu : za celý pobyt jsme viděli 3 komáry. 2 jsem našel v naší chatě hned po příjezdu a ty jsem zabil tak, že jsem jim stříkl repelent přímo do obličeje. Ten třetí se objevil asi za 4 dny a toho jsem ubil. Jinak jsem komáry neviděli. Pravdou ale je, a to říkala delegátka, že ještě před týdnem tam komáři byli....ale protože nastoupilo nezvykle teplé a větrné počasí, všichni někam zmizeli.

Jo a sakra je potřeba si dávat si pozor na slunko. Rovníková výheň dokáže své. Navíc jestli jste tip, co začne po 5 pikosekundách rudnout a pigmentovat.  Sice jsem se poctivě  mazal krémem s faktorem 30, přesto jsem již po prvním dni vypadal jako kdyby mě napadl nějakej magor s LEDlampou.  Různě veliké červené fleky na mém těle se postupně slévaly. Bolest jak sviňa.  Nejhorší to bylo na pažích, loktech, zápěstích a hleznech. Fakt to bolelo. Ruce jsem měl tak opuchlý že jsem se  nemohl ani pořádně najíst, nemluvím o některých hygienických úkonech. Jenže jsem chtěl jezdit, tak jsem byl donucen si udělat rukavice - do ponožek jsem vystřihnul díry na palce a měl je jako palčáky. Sice jsem na celý pláži vypadal jako magor a byl jsem asi jedinej kitař na světě co jezdí s ponožkama na rukách, ale zabralo.
Neopren potřeba není, kdo tam pojede, tak doporučuju lycrový tričko s dloooouhým rukávem.




Jinak na pláži bylo fůra kitařů, no fůra ... asi tak maximálně 20 na těch 2-3 kilometrech.
Většinou začátenčníci, kurzanti. A pár WS.  Žádný řádný štípače jsem tam neviděl, předpokládám že si to užívaly na lepších spotech než Santa Maria.
Mezi kity převažovaly Northy- Rebely,  pak nějaký F-ONE,  Cabrinha-y, Besty,  na Slingshotech jsem jezdil jen já.
Fungují tady 2-3 kitový školy a tahle pláž má rescue, kdežto ostatní spoty nemaj.
      



                                                          beach ráno                          


                                                            beach v poledne




                                                         beach odpoledne


                                                                  WS

                                    (jinak prubni linku: www.angulocaboverde.com) 

                                                     jediné bezvětrné odpoledne


 MY RIDE

První tři dny se nesly ve znamení boje o život. Opakované výplachy všech tělních dutin slanou vodou, včetně klistýrů. Jediný štěstí že voda byla teplá. Taky byl problém občas nastoupat proti vlnám, ale naštěstí pláž byla dost dlouhá, aby když člověk sjede po větru, vyšel z vody a v klídku se vrátil po břehu. Žádný rákosí, žádný křoviny a hlavně žádní nasraní rybáři na břehu.
Od druhého dnes jsem snídal pravidelně 2 Ibalginy - jeden na popáleninovou bolest a jeden na svalovou a šlachovou bolest. No ale postupně se pojezdy malinko zlepšovaly, je pravda že jsem od 3. dne netrávil ve vodě čas od rána do večera. Jezdil jsem od 10-12 a odpo od 14-16 až 17 hod. Pohoda mi to stačilo. Hlavně jsem byl tak vyřízenej že jsem navíc už neměl. Poslední dva dny jsem se pokoušel i o jumpíky a nějaký triky a zrovna když jsem se  začal trošku orientovat tak jsme odjížděli. Některý jumpy byly okej  a byl jsem fakt vysoko.
Těch kdy jsem hladce přistál bylo, že bych je na prstech jedné ruky spočítal. Držkopádů
bylo víc. Říká se , že pád z výše na vodu je jako pád na beton. Já myslím že i pád ze 2-3 metrů na vodu je jako na beton. Zvláště když to dostanete do kulí. Myslel jsem že budu mít z prdele trhací kalendář.  Všechny triky jsem zkoušel jen při jízdě ke břehu, tj doprava. Na otevřeném moři jsem nechtěl riskovat ztrátu  prkna nebo odvátí někam do ...Brazilie.  Takže cokoliv jsem se naučil a bylo přínosem,  umím jen doprava.  Celkově však objektivní progres nic moc,  budu muset potrénovat  víc.

Za zmínku stojí materiální ztráty: 1. den - praskl bladder  náběžky od Rebela 07 9m.
2.den - zatěžkal jsem svýho miláčka RPM 8 m prknem, které se při poryvu větru převrátilo a roztrhlo plachu kitu. Díra 5x6 cm. To fakt bolelo.  Jako rána na tváři dítěte. Sice jsem to opravil Skytexem, ale ta „jizva" tam zůstane pořád. Bolí to pořád. 3. den rozbité první sluneční brýle.  4 den - ztracené druhé sluneční brýle + čepice  po neskutečném držkopádu. Pak už jsem se jenom děsil co příjde  dalšího...ztráta prkna atd Naštěstí už nic.






  Co říci závěrem?  Snad nejvíce bych chtěl poděkovat Gábině - že vydržela, když jsem ji hnal od snídaně v 8 hod abychom byli na pláži první, že vydržela můj několikadenní stav - nevidím, neslyším, kituju- ,  a můj jediný zájem, tj směr, sílu větru a vln, že mi kdykoliv
startovala kity, že na pláži mě trpělivě hlídala, abych někam neodvál, že mazala mé popáleniny, že skousla to když jsem si večer v 8 hod sednul a usnul, že soucítila při rozbití mých hraček......atd., atd.,atd.. Té děkuji především.


                         A uplně na závěr? WIND, WIND, WIND, WIND, WIND!!!!!! 





                                                                               Aloha !
 

 Jo a když tady tak sedím , přemýšlím co dál....brazilská Fortaleza? Kanárská Fuerventura?
Venezuelská Isla Margarita?  Jihoafrický Cape Town? ..........